Návyk versus závislost: klíčové rozdíly

Klíčový rozdíl mezi návyky a závislostmi je síla vůle. Pokud někdo dokáže svůj návyk překonat silou vůle, jde o ovladatelné chování. Sílu vůle ale nelze zaměňovat s volbou. Člověk se závislostí může mít sílu vůle, ale jeho mozek už byl přenastavený odměnami závislostního chování. Závislosti se nelze zbavit pouhou silou vůle.

Abychom lépe rozlišili návyky a závislosti, je důležité podívat se na každé zvlášť.

Co je návyk?

Návyk je vzorec chování, který se kvůli opakování často provádí nevědomě.

Jak se návyk utváří?

Utváření návyku trvá kdekoli od 18 do 254 dní (podle studie z roku 2009*) a obvykle probíhá ve 3fázovém cyklu:

• Podnět

• Chování

• Odměna

Tento podnět je spouštěč. Může jít o emoční stav, například nervozitu nebo nudu. Spouštěčem může být i činnost, třeba večírek nebo návštěva divadla.

Toto chování je samotný (a nakonec i) návyk. Když použijeme předchozí příklady: pokud je podnětem nervozita, navyklé chování může být „kousání nehtů“. Podobně, pokud je podnětem večírek, chováním může být kouření při pití.

Tato odměna je pak pozitivní pocit z toho chování.

Dohromady to tvoří smyčku návyku. Opakováním se návyk stane nevědomým.

Kdy si můžeš vytvořit návyk?

U mnoha lidí se vzorce chování utvářejí už v dětství. Děti (zpravidla) nemají čas své činy rozebírat ani přemýšlet o jejich následcích. Proto je u nich mnohem pravděpodobnější, že budou chování nebo činnost opakovat, aniž by o tom přemýšlely. To se vtiskne do jejich nervových drah a v dospělosti z toho vzniknou nevědomé návyky.

Přesto není nemožné si vytvořit nové, zdravé návyky nebo se zbavit starých, je to ale těžší. Proč? Důvodů je několik, ale ten zásadní se týká „shlukování“. Když mozek zažije novou činnost, vytvoří novou paměťovou větev. Ta paměťová větev je zpočátku slabá, ale opakovaným používáním se časem posiluje. Pokud ta činnost vede k příbuzným, ale jiným činnostem, vznikají novější větve (zpočátku slabé, ale časem se posilují).

Při opakovaných činech a chování mozek nakonec ukládá činnosti na více místech, ale také prostřednictvím „shlukování“. Tento proces činnosti spojuje dohromady. Například pro většinu lidí je čištění zubů činností, o které nemusí přemýšlet. Čištění zubů je ale obvykle kombinace úkonů, jako je odšroubování uzávěru, vymačkání pasty na kartáček a kartáčování.

Právě to je ale jeden z důvodů, proč může být utváření nového návyku obzvlášť těžké. Na rozdíl od doby, kdy jsme mladší a nervové dráhy jsou připravené, aby se do nich něco vtisklo. V dospělosti může být učení se samostatným úkolům a funkcím náročné, protože se automaticky neshlukují dohromady.

Proto si taky spousta lidí v dospělosti osvojí špatné návyky, které se potkávají s novými, opakovanými činnostmi. Například nová práce může nabízet společenské situace v podobě kouřových přestávek nebo příležitostí kouřit na večírcích při pití.

Kouření samozřejmě může vést k závislosti na nikotinu, čímž se dostáváme k další části.

Co je závislost?

Taková závislost je chronická nemoc , která přenastaví okruhy odměny, motivace, paměti a související obvody mozku a vyvolává nutkavé chování navzdory negativním následkům.

Jak se závislost utváří?

Závislost vzniká užíváním látky nebo chováním (ať už jde o nikotin, alkohol, nebo porno), které přenastaví odměnový systém mozku a jeho nesčetné funkce. Mezi tyto návykové látky patří:

• Alkohol

• Marihuana

• Nikotin

• Kofein

• Porno

• Jídlo

• Opioidy

• Heroin

• Kokain

• Halucinogeny

• Hazard

• Sedativa

• Metamfetamin

• A mnoho dalších

Jakákoli činnost nebo látka, která přenastaví odměnový systém mozku, může vyvolat závislost. Genetika u lidí samozřejmě může hrát roli a některé predisponovat k tomu, aby se na látkách stali závislými. Pokud ale jde o závislost na drogách a alkoholu, člověk se může stát závislým tím, že si na látce vypěstuje fyzickou závislost.

Drogy a alkohol mají tendenci v mozku tlumit nebo naopak zvyšovat zásadní chemické látky. To může otupit stres a úzkost, nebo vyvolat euforické stavy a větší slast. Účinky drog a alkoholu nastupují poměrně rychle, a proto po těchto látkách mozek začne bažit, protože dokončí rychlou smyčku odměn a zanedbává dlouhodobé odměny.

Jak si tělo vypěstuje fyzickou závislost a roste tolerance k látce, je k uspokojení odměnového systému potřeba víc. Proto může člověk se závislostí utratit všechny peníze za drogy místo za jídlo a vodu. Zotavení ze závislosti často vyžaduje víc než sílu vůle – patří k němu strukturovaná léčba závislosti, odpovědnost a dlouhodobá podpora.

Jaké jsou příznaky závislosti

Příznaky závislosti jsou:

1. Bažení -- silná touha látku užít a abstinenční příznaky z neužívání.

2. Přetrvávající negativní následky -- úpadek každodenního fungování, neschopnost udržet si práci, vztahy nebo dovolit si bydlení.

3. Tolerance k drogám -- potřeba většího množství látky k dosažení požadovaného účinku a v kratším čase.

S tím na paměti se vraťme k původní otázce.

Jak se závislost liší od návyku?

I když závislosti i návyky vyžadují soustavné opakování, návyky se zpravidla utvářejí nevědomě, zatímco závislosti vznikají zpočátku vědomě.

Návyky vtiskávají nové nervové dráhy, zatímco závislosti jsou výsledkem změny množství přirozeně se vyskytujících chemických látek v mozku.

U závislosti si můžeš vypěstovat toleranci a fyzickou závislost, u návyku ale ne.

K překonání návyku stačí si problém uvědomit a mít sílu vůle chování přesměrovat. K překonání závislosti často patří pobyt v léčebně, po kterém následují celoživotní nástroje a formální výcvik zaměřený na závislost, který pomáhá odolávat spouštěčům a bažení.

I když některé návyky můžou být špatné nebo nezdravé, závislosti můžou vést k trvalému poškození mozku, traumatům i smrti. Do jisté míry může návyk jen doplňovat to, kým jsi (tedy chování, ke kterému saháš pod tlakem), ale závislost tě může ovládnout jako parazit. Když o návyku versus závislosti přemýšlíš a mluvíš o tom s ostatními, rozlišuj je, jinak snadno dojde k nedorozumění a nevhodným radám.

Může návyk přerůst v závislost?

Opakované chování posilované v čase krátkodobými odměnami může postupně zesílit a být těžší ho ovládat. Pokud to chování začne zasahovat do tvého každodenního života nebo působit škodlivé následky, může překračovat hranici k závislostnímu chování.

Například někdo, kdo začne příležitostně pít alkohol, aby se po práci uvolnil, si může vytvořit rutinu. Pokud ale toto navyklé chování eskaluje, třeba se stane denní nutností, může se z něj vyvinout forma užívání látky, která signalizuje rané fáze závislosti.

Zvlášť důležité je sebeuvědomění. Když si všimneš, že návyk začíná být těžké zastavit, jde o varovné signály. Sledování svého chování a hledání podpory může tomu posunu od návyku k závislosti předejít.