George W. Bush o pití a střízlivosti

George Walker Bush byl 43. prezidentem Spojených států. Dvě funkční období, od ledna 2001 do ledna 2009, byl prezident George W. Bush vrchním velitelem ozbrojených sil. Říct, že prezident Bush byl polarizující prezident, by bylo málo – měl rekordně vysokou i rekordně nízkou podporu veřejnosti; v den inaugurace začínal na 50 %, po útocích z 11. září vystoupal na 92 % a v roce 2008 klesl na 22 %.

Podařilo se mu snížit daně a po 11. září 2001 zabránit dalšímu teroristickému útoku, čelil ale také kritice za to, že vycházel z nepřesných zpravodajských informací, a za nechvalně známý „Wall Street Bailout“. Bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na úspěchy i neúspěchy, prezident George W. Bush řekl

„Přestat pít bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal. Bez něj by žádné z těch, která následovala, nebylo možné“

...a od roku 1986 je střízlivý.

George W. Bush se neoznačuje za alkoholika

Dodnes se bývalý prezident Bush neoznačuje za alkoholika. Ve svých pamětech Decision Pointszačíná rozhodnutím přestat pít a popisuje, s čím se potýkal. Říká:

„Vím, že mám sklon k návykům. Pil jsem moc a začínalo to dělat problémy“

...prezident Bush ale poznamenal, že mnoho jiných potřebuje k dosažení střízlivosti ústavní léčbu nebo AA, zatímco on dokázal přestat ze dne na den. Necítil, že by měl chemickou závislost ani fyzickou závislost, ale dcerám řekl , že „nadměrné pití [se v rodině vyskytuje].“

I tak je jeho cesta a oddanost střízlivosti něčím, s čím se lidé trpící poruchou užívání alkoholu (AUD) mohou ztotožnit, protože otevřeně řekl: „Alkohol se stával láskou a začínal vytlačovat mou náklonnost k té nejdůležitější lásce – pokud jsi táta – a to je láska k malým dcerám. Otcovství od roku 1986 znamenalo střízlivost.“

Kdy jsi naposledy pil/a?

Paměti prezidenta George W. Bushe začínají slovy: „Byla to jednoduchá otázka. ‚Pamatuješ si poslední den, kdy jsi nepil?‘“ Ještě než se stal prezidentem, Bush na manželku reagoval podrážděně, pak líčil, jak pil poslední týden, týden předtím a celý poslední měsíc, a pomalu si uvědomil, že si nepamatuje den, který by strávil střízlivý.

Podobně jako lidé, kteří se se závislostí opravdu potýkají, se bývalý prezident George Bush snažil své pití zdůvodnit. Srovnával své zvyky s lidmi, o kterých věděl, že jsou opilci, a neměl pocit, že by patřil do stejného tábora. Přes den byl střízlivý a v práci nikdy nepil a na každý den obvykle měl důvod k pití (ať už úterní večerní rituál, úspěšný pracovní den, oslavu s přáteli a podobně), nedokázal ale najít den bez alkoholu a přiznal,

„pití se stalo návykem.“

Desítka, nebo osel?

„Když jsem byl mladý a nezodpovědný, byl jsem mladý a nezodpovědný.“

–prez. George W. Bush

V roce 1976 George W. Bushe zastavili a dostal pokutu za řízení pod vlivem alkoholu.

Obvinění nenapadl a naštěstí se nikdo nezranil, jde ale o významný okamžik v jeho historii. I když se nikdo nezranil, prezident Bush měl pocit, že to ovlivnilo jeho roli otce – podkopalo to jeho kázání o bezpečné jízdě – a tehdy věřil, že ho to stálo volby.

Pro mnoho lidí je chvíle, kdy se do toho zapojí justice (i kdyby šlo jen o relativně malou pokutu), budíčkem k tomu, aby přestali pít, nebo si alespoň přiznali, že je problém. Je příznačné, že ačkoli měl prezident George W. Bush v roce 1976 řízení pod vlivem, pít přestal až o 10 let později.

U prezidenta Bushe naopak dno přišlo na rodinné večeři. Nebyl to právní spor a nebylo to na očích veřejnosti, ale pro bývalého prezidenta to byl okamžik, kdy si uvědomil, že pití je problém a projev sobectví. Aby bylo možné pochopit, o jak velkou věc šlo, je důležité vědět o 43. prezidentovi následující.

Bývalý prezident George W. Bush miloval otce, zbožňuje matku a k manželce Lauře chová nejhlubší lásku, důvěru a úctu. Tyto hodnoty byly v Bushově povaze zřejmé ještě před jeho službou i dlouho po ní.

Prezident George W. Bush mluvil o kritice, které čelil v úřadu, a o tom, jak

„bylo mnohem těžší být synem prezidenta a sledovat, jak otce kritizují, než být prezidentem… sledovat, jak ho zkresleně vykreslují, opravdu bolelo.“

Právě vědomí, jak hluboce George W. Bush miluje svou rodinu, dává smysl jeho dnu – okamžiku, kdy si uvědomil, že má problém. Prezident Bush píše:

„Na západním Texasu jsme měli rčení: ‚Včera v noci si myslel, že je desítka, ale ve skutečnosti byl osel.‘ Rád vtipkuju, ale alkohol umí z hlášky nebo škádlení udělat seknutí nebo urážku.“

Na večeři u rodičů bývalého prezidenta se George W. Bush napil příliš a otočil se k atraktivní blízké přítelkyni svých rodičů s otázkou: „Jaký je vlastně sex po padesátce?“ Následovalo naprosté ticho a vražedné pohledy matky i manželky. Druhý den Bushe samozřejmě upozornili, co řekl, a okamžitě ho zaplavila lítost. Říkal si: „[Je] tohle opravdu způsob, jakým chci žít?“

Setkání s Billy Grahamem

Rodiny Bushových a Grahamových se znaly desítky let, ale právě v roce 1985 položil George W. Bush řadu hlubokých otázek, které změnily, jak (bývalý prezident Bush) nahlížel na svou víru v Boha. George W. Bush měl Bibli rád, protože věřil,

„že čtením Bible [to] ze mě může udělat lepšího člověka,“

ale Graham vysvětlil, že i když je to ušlechtilý důsledek, o to ve skutečnosti nejde. Smyslem Bible je Kristus, ne vlastní já.

Tohle nejen začalo otřásat a rozplétat „mělkou“ víru, kterou George W. Bush do té doby měl, ale z toho setkání si odnesl ještě něco dalšího, hlubokého.

„Když Billy začal odpovídat na otázky… byl jsem u třetí sklenice vína, po pár pivech před večeří. Billyho poselství přebilo chlast.“

Tohle zjištění George W. Bushovi pomohlo na několika úrovních. Zaprvé si uvědomil, že Bibli četl kvůli sebezdokonalení, což bylo svým způsobem sobecké. Zadruhé, i když už byl věřící, tahle zkušenost zpochybnila a změnila prezidentův pohled na víru a na to, co znamená být křesťanem. Skutečnost, že poselství o Bohu přebilo jeho opilost, měla mimořádně střízlivící účinek, natolik, že začal chodit na hodiny Bible a opravdu studovat text, kterým se řídil 39 let.

Střízlivý od roku 1986

Na 40. narozeniny slavil bývalý prezident George W. Bush s manželkou a dvěma blízkými přáteli. Připili na zdraví, štěstí a rodinu, zaplatili účet a šli spát. Druhý den ráno měl prezident Bush kocovinu a šel si zaběhat, aby z těla vypotil jed z předchozí noci.

Jak se předchozí noc vyjasňovala, vrátil se do hotelového pokoje a manželce řekl: „Už [nikdy] si nedám ani drink.“ Přiznává, že Laura tomu zjevně nevěřila, protože to tvrdil už dřív a nedodržel to, ale tentokrát věřil, že to vydrží, protože změna šla zevnitř.

Do týdne byla kocovina jen slábnoucí vzpomínka a „pokoušení pít zesílilo. Tělo mi žádalo alkohol“, a tak začal víc běhat a tvrdý alkohol nahrazovat sladkostmi (konkrétně čokoládou). Jakmile manželka Laura viděla, že to myslí vážně, začala ho čím dál víc podporovat, povzbuzovala ho, aby na té cestě zůstal a odolával chutím. Není překvapivé, že George W. Bush to měl na večírcích a setkáních těžké,

„zprvu bylo těžké dívat se, jak si ostatní vychutnávají koktejl nebo pivo… ale být ten střízlivý mi pomohl uvědomit si, jak nesmyslně jsem musel znít, když jsem pil. Čím víc času uplynulo, tím víc jsem cítil, že mám vítr v zádech. Nepít se stalo návykem samo o sobě – a ten jsem rád udržoval.“

George W. Bush se stal střízlivým v roce 1986, den po svých 40. narozeninách. Čtyři desetiletí před střízlivostí nezavrhuje, uznává, že jsou součástí jeho, částí, která ho naučila důležitým hodnotám, zásadám a lekcím. Prezident se ale zavázal, že kvůli rodině (dcerám a manželce) už nikdy nepije, a slíbil, že nebude sobecký, ale půjde za hlubší vírou.

Bývalý prezident má dál plné ruce práce, mimo jiné píše a maluje, a otevřeně říká, že jeho život neurčuje prezidentství (sloužil, ale jeho čas ještě neskončil). Jeho zkušenosti s alkoholem se ale v mnohém zrcadlí v 8 letech v prezidentském úřadu – plných vzestupů i pádů. Nejlépe to vystihují jeho vlastní slova, když se zamýšlí nad tím, co podle něj jeho prezidentství znamenalo, nebo (možná) bude znamenat v budoucnu:

„S plynutím času vášně chladnou, výsledky se vyjasňují a badatelé mohou srovnávat různé přístupy… Snažil jsem se co nejlépe popsat rozhodnutí, která jsem udělal správně, ta, která jsem udělal špatně, a co bych udělal jinak, kdybych dostal příležitost. V prezidentském úřadu neexistují druhé pokusy. Musíš udělat to, o čem věříš, že je správné, a přijmout následky.“

Bývalý prezident George W. Bush může být rozporuplná politická osobnost, ale pro každého, kdo se potýká se střízlivostí, je nespornou inspirací. Možná to trvá 40 let, než se člověk dá na správnou cestu, ale tomu, kým můžeš být, se meze nekladou.