Závislost na kokainu

Naposledy aktualizováno: 12. srpna 2026

Co je kokain?

Kokain je stimulant, který v mozku brání recyklaci dopaminu. Když se dopamin uvolní, obsadí malý prostor mezi synapsemi a vyvolá u tebe rauš. Ten ale zřídkakdy trvá dlouho, protože pak přijde protein a dopamin odnese, aby se recykloval k pozdějšímu použití. Vezmi si například lákavou vůni jídla. Uvolní se dopamin a vznikne příjemný pocit, ale ten slábne, jak se dopamin recykluje nebo odstraní, a tak ta odměna – nebo okamžité uspokojení – vyprchá. Kokain právě těmto proteinům brání, aby dopamin recyklovaly. Nejenže tě dál láká vonící jídlo, ale ten pocit se ještě zesiluje. Protože se dopamin nerecykluje, místo jedné molekuly plovoucí mezi dvěma synapsemi jich máš dvě; pak tři; pak čtyři… a tak dál.

Takže když jídlo voní dobře, voní dál a ještě lépe. Právě to udržuje ten zvýšený pocit bdělosti a euforie.

Co je v kokainu?

V nejčistší podobě je kokain alkaloid, přirozeně se vyskytující chemická sloučenina, kterou produkuje rostlina koka (Erythroxylon coca) z Jižní Ameriky.

Ve Spojených státech je však kokain nelegální pouliční droga, která se vyskytuje v různých podobách: tableta, voda, prášek, kameny a podobně. Řezaný kokain může obsahovat:

Jedlá soda
Mastek
Sůl
Prací prostředek
Kyselina boritá
Lokální anestetika (prokain, tetrakain a podobně)
Heroin

Hlavním důvodem, proč se mnohé z těchto látek přidávají, je zvýšení zisku a snížení nákladů, protože věci jako jedlá soda a mastek se shánějí velmi snadno (a levně). Některé z nich ale mají navíc tu výhodu, že prodlužují trvání účinku drogy, a jiné dokážou drogu udělat návykovější.

Další názvy kokainu

Koks
C
Blow
Sníh
Prášek
Kámen
Crack

Historie kokainu

Kokain existuje už tisíce let a mnohé původní jihoamerické národy ho používaly jako součást náboženského rituálu. Kokain vznikal v listech rostliny koka a při obřadech lidé listy žvýkali, aby si dodali energii a sílu.

Koncem 15. století a v průběhu 16. století, kdy Španělé začali kolonizovat Ameriku, se seznámili s rostlinou koka, s jejími účinky a s tím, jak působí v kombinaci s tabákem. Téměř okamžitě rostlinu legalizovali a uvalili na ni daň.

Kokain pak obě kultury používaly při operacích, léčbě a dokonce i ke zostření smyslů před lovem nebo bitvou.

Kokain, jak ho známe dnes, vznikl až v polovině 19. století. Částečně to bylo kvůli nedostatku znalostí a technologií – nedařilo se alkaloid z listu vytáhnout –, ale hlavně proto, že jediný způsob, jak rostlinu dopravit do Evropy – kde byli přední vědci –, byla loď. I když se vzorky plavby dočkaly, mnohé se do doby, než dorazily do Evropy, znehodnotily.

Friedrich Gaedcke poprvé izoloval kokainový alkaloid v roce 1855. Pojmenoval ho „erythroxyline“. Tuto složku identifikoval, ale nedokázal ji snadno extrahovat.

K tomu, aby se kokain stal tím, čím je dnes, ale přispěl jiný Friedrich (Friedrich Wöhler). Wöhler si od kolegy vědce na výpravě Novara objednal listy koky z Jižní Ameriky a skutečně dostal velký kufr plný rostlin koka. Mnoho z nich předal jednomu ze svých studentů, Albertu Niemannovi. Niemann dokázal kokain izolovat (a pojmenovat), extrahovat ho z rostliny koka a vylepšit Gaedckeho metodu. Podařilo se mu to v roce 1859, v roce 1860 zveřejnil práci On a New Organic Base in the Coca Leaves a díky tomu získal doktorát. O rok později, v roce 1861, Niemann zemřel při dalším výzkumu yperitu – zřejmě na vdechnutí plynu.

V roce 1898 pak Richard Willstätter zvládnul první biomimetickou syntézu kokainu.

Experimentální použití kokainu

Souběžně s extrakcí kokainu se prováděly i pokusy s kokainem, aby se zjistily vedlejší účinky.

V roce 1879 Vassili von Anrep připravil několik pokusů, které ukázaly anestetické vlastnosti kokainu. Zejména u žab vytvořil pokus, při kterém jednu packu ponořil do solného roztoku a druhou do solného roztoku s kokainem, aby zjistil, jestli budou účinky odlišné. Vodu zahřál a packa s kokainem jako by účinek vnímala oslabeně, nebo vůbec (ve srovnání s druhou packou). Tento znecitlivující účinek se potvrdil, když Anrep zjistil, že po injekci kokainu do nohy postižené místo necítí bolest (třeba píchnutí špendlíkem).

Spolupracovník Sigmunda Freuda Karl Koller je známý kokainovým pokusem z roku 1884, při kterém si na jedno oko nanesl kokainový roztok a pak ho píchal špendlíky. Znal jeho schopnost znecitlivět tkáň, ale rozpoznal potenciál, protože až do té doby byly oční operace mimořádně obtížné kvůli přirozeným reflexům těla. Ani jiné drogy, třeba morfin, nedokázaly zastavit mimovolní pohyby. To, že kokain znecitlivil tkáň kolem oka, znamenalo obrovský pokrok.

Tento trend hledání lékařského využití pokračoval hluboko do 20. století, protože kokain se dál používal k anestezii při nejrůznějších potížích.

Rekreační užívání kokainu

Mnozí znají příběh Coca-Cola a to, jak původní recept obsahoval špetku listů koky – až do roku 1906 –, ale Coca-Cola zdaleka nebyla první, kdo to udělal. Vína s tím musela soupeřit a mnohá naskočila na vlnu koky a přidávala až 6 mg kokainu na unci vína.

Sigmund Freud také lidi nabádal, aby místo toho užívali kokain, a zveřejnil text, podle kterého se lidé po kokainu cítí normálně a šťastně, na rozdíl od mrzutosti a deprese z alkoholu. Freud tuto myšlenku zjevně zastával a jasně uváděl, že pomáhá s produktivitou, aniž by člověk pociťoval jakoukoli únavu.

Nejstarší a největší americký farmaceutický výrobce Parke-Davis prodával kokain veřejnosti v různých podobách. V reklamě zašel tak daleko, že tvrdil, že: „nahradí jídlo, zbabělce učiní statečným, mlčenlivého výmluvným a trpícího znecitliví vůči bolesti.“ Parke-Davis Company, 1885

Jeden z jejich produktů dokonce obsahoval kokainový roztok i se stříkačkou, aby si ho kupující mohl vpíchnout přímo do žil.

Mezitím v populární kultuře Sir Arthur Conan Doyle – autor Sherlock Holmes – nechal postavu (Holmese) brát kokain, aby zahnal nudu. To mohlo přispět k rozlišení společenských vrstev, protože tabatěrky se staly znakem bohatství a postavení.

Užívání kokainu dnes

Kokain je stále nelegální a v lékařských zařízeních se používá zřídka, rekreační podoba je ale zvlášť rozšířená. V roce 2005 se odhadovalo, že kokain je průmysl v hodnotě $70 miliard ročně. Pro představu, to převyšuje Starbucks.

Kokain je mimořádně oblíbený a patří k mála drogám, které se užívají napříč všemi společenskými vrstvami. Ať už jde o člověka z oblasti s nízkými příjmy, ze střední třídy, nebo z vyšší třídy, užívání kokainu je poměrně rovnoměrné.

Jednou z obzvlášť náročných věcí na kokainu v dnešní ekonomice je ale to, o kolik je dnes nebezpečnější. Kokain se často ředí dalšími přísadami nebo drogami, aby vyvolal jiný rauš. Vedlejší účinky se tak můžou změnit z pouhých negativních na katastrofální.