Rozdíly mezi drogovou závislostí a fyzickou závislostí?

Závislost a fyzická závislost jsou dva odlišné typy zneužívání návykových látek: drogová závislost je spíš psychický problém a fyzická závislost spíš fyziologický. Na droze můžeš být fyzicky závislý/á, aniž bys měl/a závislost, ale obě formy zneužívání se u téhož člověka často objevují zároveň.

Definice závislosti

Závislost byla mnohokrát nově definována – i u různých látek – ale American Society of Addiction Medicine (ASAM) definuje závislost jako „primární, chronickou nemoc mozku v oblasti odměny, motivace, paměti a souvisejících okruhů“. V této definici jsou klíčová slova, která pomáhají odlišit závislost od fyzické závislosti. Začněme u slova „nemoc“. Nemoc je v komunitě drogové závislosti silné slovo, protože někteří s ním rozhodně souhlasí a jiní nesouhlasí (a jsou i ti, kdo věří, že tuto dichotomii je potřeba ignorovat); proto také mnoho lékařských institucí označuje závislost jako poruchu, například Alcohol Use Disorder (AUD) nebo Substance Use Disorder (SUD) – ale odbočuji.

Ať už se přikláníš k jakékoli straně, slovo „nemoc“ je důležité pro pochopení rozdílu, protože v lékařské komunitě se nemoc dá vyléčit, léčit, nebo zvládat. U závislosti jde o nutkavé chování kvůli přenastavení odměnového systému mozku, ale přibývá důkazů, že mozky lidí se závislostí jsou k závislosti predisponované. Proto Sally může mít deset drinků, ráno se vzbudit s kocovinou a znovu se napít až na svatbě svého bratrance, ale Ross se nedokáže zastavit, ani když už všichni ostatní přestali.

Odměnový systém mozku se sice časem dá znovu přenastavit, ale právě ta predispozice vede lidi se závislostí k relapsu a návratu ke starým návykům. Proto u závislosti odpadá „zvládání“. Nemůžeš být závislý/á a naučit se užívání látek zvládat; nemůžeš si prostě dát „jeden drink“. Stejný princip vylučuje i „vyléčení“ tohoto stavu, protože lék spočívá v úplné abstinenci; tedy: Bolí to, když takhle hýbeš rukou? Tak už takhle rukou nehýbej.

Z toho, že jde o nemoc, vyplývá, že drogovou závislost nelze vyléčit ani zvládat, a proto zbývá jediná cesta: léčba. Pro člověka v zotavení ze závislosti léčba obvykle zahrnuje velkou podpůrnou skupinu, setkání, dlouhodobé plánování cílů, setkání, změnu prostředí a setkání.

Definice fyzické závislosti

Pokud přijmeme, že závislost je nemoc, pak fyzickou závislost na drogách můžeme chápat jako symptom nebo chování, které k té nemoci přispívá; stejně jako cigareta může způsobit rakovinu plic, může fyzická závislost na drogách způsobit závislost.

Fyzická závislost na drogách je spíš fyziologická reakce a obvykle se pozná podle toho, co se děje, když droga chybí. Fyzická závislost obvykle nepatří k lidem, kteří hledají opojení, ale k těm, kteří chtějí cítit, že je jim normálně. Lidé s fyzickou závislostí na drogách obvykle drogu nepovažují za životně důležitou součást svého života, ale její absenci cítí.

Nejčastějším příkladem člověka s fyzickou závislostí na drogách jsou lidé, kteří berou opiáty na úlevu od bolesti. Lékaři mohou opiáty předepsat po těžké nehodě nebo velké operaci, aby ztlumili bolest a urychlili zotavení pacienta. Mnozí pacienti – zvlášť po dlouhé rekonvalescenci nebo s chronickými poruchami – ale nakonec potřebují vyšší dávky, protože si tělo vůči léku vybuduje toleranci. Ani tady nejde o to, že by lidé chtěli opojení, ale o to, aby se jejich tělo cítilo normálně.

Výsledkem je, že si tělo vybuduje toleranci, a pak potřebuje buď silnější drogy, nebo větší množství. I proto fyzická závislost často doprovází závislost, nebo k ní vede. Fyzickou závislost na drogách si v jistém smyslu můžeš představit jako „vstupní“ symptom k závislosti. Potřeba silnějších drog člověka často přivede k nelegálním pouličním drogám a typicky se z něj stane člověk se závislostí.

Rozdíl mezi drogovou závislostí a fyzickou závislostí na drogách

Závislost je důsledkem spíš psychického problému. Odměnový systém mozku se přenastaví a člověk pak o užívání drogy přemýšlí stejně jako o jídle – jako o nutnosti k přežití. Právě tím se chování člověka se závislostí výrazně liší od člověka, který je na látce fyzicky závislý, ale závislost nemá. Člověk se závislostí se vzdá čehokoli, jen aby získal svou drogu volby. Riskuje práci, domov, blízké i vlastní bezpečí, jen aby drogu sehnal a užil. Mozek je přenastavený tak, že si myslí, že ji potřebuje k přežití.

Jestli ses někdy setkal/a s někým v režimu přežití, víš, že je čím dál podrážděnější, agresivnější a nevyzpytatelnější; představ si „vzteklý hlad“, ale mnohem zlověstnější. Bez látky u člověka se závislostí nastoupí abstinenční příznaky a silné bažení sehnat drogu a znovu ji užít.

Naproti tomu u člověka s fyzickou závislostí na drogách se mohou objevit tělesné abstinenční příznaky (zvracení, bolesti hlavy, závratě), ale chybí mu režim přežití člověka se závislostí. Mozek mu neříká, že drogu potřebuje, jinak umře; tělo mu říká, že prožívá silnou bolest a diskomfort, které utiší jen další dávka. Mnozí to dokážou popsat, na rozdíl od člověka se závislostí, který doslova nedokáže myslet na nic jiného.

Oba termíny se často používají zaměnitelně, ale jsou mezi nimi zřetelné rozdíly. Bohužel jsou ty rozdíly nejsnáze rozpoznatelné až ve chvíli, kdy postižení lidé trpí opravdu těžce. Například člověk s těžkou fyzickou závislostí na drogách nedokáže fungovat ani jít do práce, pokud nemá dávku své drogy volby. A člověk se závislostí o práci přišel a odstrčil blízké, jen aby dál živil svůj probíhající návyk.