Co je opioidová krize?

Ve Spojených státech zemře každý den více než 90 lidí na předávkování opioidy. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhadují ekonomickou zátěž zneužívání léků na předpis na více než $78.5 miliard – to se týká jen zneužívání léků na předpis, bez započtení syntetických variant nebo nelegálních pouličních drog, jako je heroin (Med Care. The Economic Burden of Prescription Opioid Overdose, Abuse, and Dependence in the United States, 2013). Opioidová krize má na Ameriku tak výrazný fiskální dopad kvůli výdajům na zdravotní péči, léčbu závislostí a trestní justici, které s ní souvisejí. Jak to mohlo dojít tak daleko?

Co jsou opioidy?

Opioidy jsou léky proti bolesti, které se vážou na nervovou soustavu a u lidí rychle vyvolávají tělesnou závislost (z ní pak plynou abstinenční příznaky). V medicíně se používají k tlumení bolesti, protože se opioid naváže na opioidní receptory v tvém mozku. Tím se otupí vnímání bolesti a u mnoha lidí může vyvolat euforický pocit (nebo high). Přestaví ale mozkový systém „odměny“ a vyvolá potřebu okamžitého uspokojení , které s tím souvisí. Právě to u mnoha lidí vede ke vzniku závislosti.

Opioidy mají mnoho podob: tekutina, tableta, pilulka, prášek a podobně. Mezi nejběžnější léky na předpis patří fentanyl (syntetický opioid), kodein, morfin, oxykodon a hydrokodon; některé jsou známější pod obchodními názvy jako Vicodin, OxyContin a Percocet. Lékaři a zubaři je běžně předepisují k utlumení bolesti po operaci.

Heroin je nejznámější nelegální opioid. Obvykle se vstřikuje, takže jeho účinek nastupuje okamžitě, protože zaplaví celé tělo. Léky na předpis se liší tím, že jsou zhuštěné do pilulky, jejíž účinky nastupují postupněji, protože se pomalu tráví. Jakmile vznikne závislost, mnoho lidí přejde na heroin, protože k němu není potřeba recept a je mnohem levnější.

Kdy opioidová krize začala?

Zhruba před 20 lety. V 90. letech farmaceutické společnosti ujišťovaly lékařskou obec, že opioidy nejsou návykové, a poskytovatelé zdravotní péče v důsledku toho začali předepisovat léky proti bolesti v mnohem vyšší míře.

Teď, skoro o dvě desetiletí později, se následky dezinformací dostávají do popředí. V roce 2015 trpěly dvě miliony Američanů poruchou z užívání návykových látek (omezeno na opioidy a léky na předpis). Více než čtvrtina z nich (591,000) trpěla poruchou z užívání heroinu a 33,000 Američanů zemřelo na předávkování opioidy (CBHSQ. 2015 National Survey on Drug Use and Health: Detailed Tables. Substance Abuse and Mental Health Services Administration).

Pokud jde o to, jak závažná opioidová krize je, 29 % pacientů, kterým byly předepsány léky proti bolesti, je zneužívá (CBHSQ. Rates of opioid misuse, abuse, and addiction in chronic pain, 2015) a téměř 80 % lidí s poruchou z užívání heroinu začalo zneužíváním předepsaných léků proti bolesti (Samhsa. Associations of Nonmedical Pain Reliever Use and Initiation of Heroin Use in the United States, 2013).

Kdo za to může?

Jde o problém infrastruktury: dezinformace ji sice mohly odstartovat, ale zdravotní systém ji nezlepšil. Lékaři, poskytovatelé zdravotní péče i výrobci léků se sice v poslední době ocitli pod přísným dohledem, krizi ale nepomáhá ani systém zdravotního pojištění. Většina pojišťoven a správců lékárenských benefitů dává snadno k dispozici návykovější opioidy, protože jsou levnější než bezpečnější alternativy.

Například buprenorfin je opioid s nižším rizikem předávkování než jiné. Stačí se podívat na případ jedné pacientky, Alisy Erkes, která žila s chronickou bodavou bolestí v břiše. Dva roky jí byl předepisován Butrans (buprenorfin), ale když jí pojišťovna (UnitedHealthcare) přestala lék hradit, musela hledat náhradu.

Její lékař nakonec našel náhradu, kterou pojišťovna hradila: dlouhodobě působící morfin, o kterém se ví, že spadá do vyšší kategorie rizika a závislosti. Paní Erkes se proti zamítnutí pojišťovny odvolala, ale neuspěla (Butrans denial, 2017). Ve výsledku Erkes už nemůže dostat Butrans, bezpečnější opioid za $342/měsíc, ale byla jí schválena nebezpečnější morfinová alternativa za $29/měsíc.

Co se s tím dělá?

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) pracuje na řešeních problému: zlepšuje přístup k léčbě a službám zotavení, posiluje zdravotní dohled nad veřejností (aby se předešlo dalším přehlédnutím a aby zůstalo informované), mění osvědčené postupy v léčbě bolesti a podporuje užívání léků, které zvrátí předávkování. Národní instituty zdraví (NIH) mezitím oznámily výzkumnou iniciativu k opioidům a spolupracují s farmaceutickými společnostmi i akademiky, aby se do tohoto tématu ponořily hlouběji.