Proč je cukr návykový? Odhalená pravda

Závislost na cukru je častý stav, který postihuje miliony lidí po celém světě. Někteří lidé se závislostí na cukru o ní ani nevědí. 

Ale proč je cukr návykový? Jak se staneš závislý/á na cukru?

V tomto článku si povíme o závislosti na cukru, o tom, proč je cukr návykový, a o tom, jak se lidé stanou na cukr závislými. 

Co je závislost na cukru? 

Cukr najdeš v nejrůznějších jídlech – od cupcakes přes koláče až po zmrzlinu a studené nápoje. 

Pravda je, že cukru se skoro nedá vyhnout. Právě proto si na něj spousta lidí vypěstuje závislost. 

Závislost na cukru, často označovaná jako emocionální nebo psychologická závislost na sladkých jídlech a nápojích, zdravotníky vážně znepokojuje. Když se zpracovaná jídla a rafinované sacharidy metabolizují, produkují v těle víc cukru. 

I když cukr v přiměřeném množství není toxický, spousta lidí to s ním přehání. Podle nedávné studie konzumuje 75 % Američanů příliš mnoho cukru. Mnozí z nich mají závislost na cukru.

Ale proč je cukr vlastně návykový? Pojďme se v další části podívat na to, proč je cukr návykový. 

Proč je cukr návykový? 

Pokud tě zajímalo, proč je cukr návykový, máme pro tebe odpověď. 

Cukr způsobí, že tvé tělo uvolní dopamin. Dopamin je neurotransmiter, který hraje zásadní roli v „odměňovacím okruhu“ spojeném s návykovým chováním. 

Když uděláš něco, co vyvolá nadměrné uvolnění dopaminu, zažiješ příjemný euforický pocit, který chceš zopakovat.

Tvůj mozek se také přizpůsobí a při častějším opakování toho chování uvolňuje méně dopaminu. Výsledkem je, že jediný způsob, jak dosáhnout stejného euforického pocitu jako dřív, je zvýšit množství a četnost toho chování. Když dál jíš víc cukru kvůli tomu příjemnému pocitu, můžeš se na něj stát závislý/á. 

Jak se lidé stanou závislými na cukru? 

Konzumace cukru může tělu dát krátkodobý euforický pocit a nával energie. Podle výzkumu je kokain stejně návykový jako cukr. 

Vyvolává uvolnění dopaminu, které má spousta lidí ráda. Nadměrná konzumace cukru je ale kvůli jeho návykové povaze spojená i s dlouhodobými zdravotními následky, jako je obezita a cukrovka. 

Závislost na cukru je, stejně jako jiné nutkavé stavy nebo behaviorální závislosti, obzvlášť nebezpečná pro lidi se špatnou náladou, úzkostí nebo silným stresem.

Unavení lidé se navíc často obracejí k jídlu bohatému na sacharidy a ke sladkostem, aby se povzbudili. Cukr také vyvolá nával energie tím, že uvolní endorfiny a smíchá je s dalšími látkami v těle. 

Když si tedy člověk cukr spojí s tvorbou energie, může si na něj vypěstovat závislost (obvykle nechtěně). Chuť na cukr se může objevit i kvůli podrážděnosti, emočním propadům a dalším okolnostem. Když k tomu dojde, člověk má jen malou kontrolu nad stravovacími návyky a závislost na cukru se už rozvinula.

Závislost na cukru a emoční jedení 

Schopnost cukru dodat rychlou energii spolu s chutí sladkých jídel může některé lidi přitahovat. Někomu taky po dlouhém a stresujícím dni přinese rychlou úlevu. 

Lidé, kteří procházejí rozchodem nebo jinými emocionálně nepříjemnými situacemi, se proto často uchýlí k čokoládě nebo zmrzlině, aby se s tím lépe vyrovnali. Ti, kdo cukr používají k tomu, aby zvládli emoční starosti, si na něj naopak vypěstují závislost. 

V důsledku toho přiberou a mají potíže soustředit se na každodenní povinnosti. Tyto negativní dopady mohou také ublížit jejich sebevědomí, vyvolat pocity bezmoci a snížit jejich sebehodnotu. To vede k větší konzumaci cukru a vážnější závislosti.

Závislost na cukru a záchvatovité přejídání 

Záchvatovité přejídání je obzvlášť nebezpečnou součástí závislosti na cukru. Tento pojem popisuje stav, kdy člověk za krátkou dobu sní velké množství jídla. Obvykle po tom následují pocity viny, studu a znechucení. 

Záchvatovité přejídání může zahrnovat i spoustu sladkostí, a to kvůli stejným účinkům na náladu a samoléčbu. 

Lidé ale musí vědět, že záchvatovité přejídání, zvlášť pokud jde o cukr, slouží jen jako dočasný prostředek na emoční problémy. 

Závislost na cukru a alkoholismus 

Mezi dětmi alkoholických rodičů a závislostí na cukru existuje genetická souvislost. Nedávná studie zjistila, že když někdo přijme cukr, dopaminové receptory v mozku se rozsvítí podobně, jako se rozsvítí v mozku někoho, kdo zneužívá alkohol. Lidé se sladkým zubem tak mohou mít větší pravděpodobnost, že se stanou alkoholiky.

Alkoholici mají větší sklon toužit po sladkém a zažívat chutě na cukr i abstinenční příznaky. Navíc se geny rodičů, kteří zneužívají alkohol, i jejich preference cukru mohou předat potomkům. Dítě tak může být náchylné k oběma nutkáním.

Závěr 

Uvědomit si, že závislost na cukru je problém, je prvním krokem ke změně. Změny ve stravě a cvičení sebekontroly ti můžou pomoct. Odborníci ale nedoporučují přestat ze dne na den. 

Lidem se závislostí na cukru bude těžké překonat chutě, zvlášť pokud mají i jinou poruchu spojenou se zneužíváním návykových látek nebo souběžný problém s duševním zdravím. 

Pokud ty nebo někdo, koho miluješ, má závislost na cukru, obrať se ještě dnes na poskytovatele léčby a zjisti víc o svých možnostech. Ten správný systém podpory a aplikace pro střízlivost jako I Am Sober ti taky můžou pomoct.