Na co se zaměřit u poradce pro závislosti?

Léčba poruch závislosti není přesná věda. Někteří to zkoušejí den za dnem, jiní se o tom snaží mluvit. Někteří sahají po substitučních lécích a placebech. Jiní prosazují psychedelika k resetování mozku. Není třeba dodávat, že cest k zotavení je mnoho.

To pak může vést i k nejistotě, která metoda je pro tebe nejlepší. Různé přístupy vycházejí vstříc různým přesvědčením a individuálním potřebám. Takže jestli jsi katolík/čka a hledáš vedení, nebo máš genetické sklony k alkoholismu, na obojí existují specialisté a odborná pomoc je vždycky dobrá volba.

Mnohá léčebná zařízení nabízejí programy na 30 až 90 dní, a i když ti skvěle pomůžou s detoxem a dají ti dovednosti, které potřebuješ k tomu, abys to zvládl/a, těžko si představit, že jeden 90denní program přinese celoživotní vyléčení. Pro mnoho lidí v zotavení ze závislosti je to důvod, proč občas absolvují další pobyt v léčebně, i když neměli relaps. Jiní ale chtějí další podporu v každodenním životě. Právě tady vstupují do hry poradci pro drogovou závislost. Problém je, že možná nevíš, jestli potřebuješ odborného poradce pro zneužívání návykových látek, terapeuta, nebo něco jiného. Abychom trochu rozptýlili tu nejasnost, tady jsou rozdíly mezi těmito profesemi a na co se u poradce pro závislosti zaměřit.

Kdo jsou poradci?

Poradci obvykle pracují v rehabilitačních centrech, věznicích a zdravotnických zařízeních. Požadavky se liší podle státu, ale většinou musí mít licencovaný poradce magisterský titul v sociální práci nebo psychologii a velmi často i doktorát. Musí také odpracovat hodiny praxe, než se stanou certifikovanými poradci pro zneužívání návykových látek. Počet hodin se sice liší stát od státu, ale není výjimkou, že je potřeba 3 000 hodin (tedy zhruba 2 roky zkušeností) v oboru.

Poradci obvykle nabízejí celou řadu různých typů léčby podle úrovně poradce (o tom později). Mohou pořádat a vést skupinová terapeutická sezení s dalšími lidmi, kteří se potýkají se stejným problémem. Mohou zakládat diskuzní skupiny a během setkání poskytovat vedení/mediaci. Licencovaní poradci pro závislosti ale mohou nabízet i individuální poradenství v soukromé praxi a pomáhat člověku zvládat chutě a spouštěče.

Úroveň péče se také výrazně liší podle typu poradce, ale obecně se obvykle zaměřují přímo na problém. Jiné profese, například terapeuti, se mohou dívat na tvé dětství a minulost, aby ti pomohli zvládat současný problém, zatímco poradci se soustředí na to, co je teď. Rozhovor obvykle drží u toho, co můžeš udělat dnes, abys zítra zůstal/a střízlivý/á.

CADC nebo LCADC

Certifikovaný poradce pro alkohol a drogy (CADC) se od licencovaného klinického poradce pro alkohol a drogy (LCADC) liší podobně, jako se v nemocnici liší praktická sestra s licencí (LPN) od registrované sestry (RN). Je to ale spousta zkratek, tak tady je stručná verze:

Certifikovaní i licencovaní poradci získávají tyto tituly od vlády daného státu. Hlavní rozdíl je v tom, že CADC potřebují dohled, a i když mohou dávat doporučení, nesmí stanovit diagnózu. LCADC mohou pracovat samostatně a diagnózu stanovit, což také znamená, že LCADC mohou vést vlastní soukromou praxi.

CADC je často ten, s kým se vídáš během (a po) rehabilitační léčbě. LCADC je někdo, s kým se můžeš rozhodnout pracovat na vlastní pěst.

Pokud jde o to, s kým pracovat: poradci pro drogovou závislost se znovu soustředí na závislost, spouštěče, abstinenční příznaky a chutě. To je obvykle jejich hlavní téma, takže pokud chceš pomoct jen se závislostí, poradce je ta nejlepší cesta.

Kdo jsou terapeuti nebo psychoterapeuti?

Psychoterapie (nebo terapie, jak se jí běžně říká) je spíš zastřešující pojem. Terapeuti se nutně nespecializují na jednu oblast (třeba zneužívání návykových látek), ale se závislostí pomoct umí a zároveň se mohou věnovat i dalším poruchám a problémům.

Většina terapeutů má Ph.D. z psychologie nebo psychiatrie, ale musí být také certifikovaní ve státu, kde působí. Požadavky na certifikaci se liší podle státu, ale i oni musí odpracovat značný počet hodin praxe.

Terapeuti obvykle vedou soukromou praxi, i když je občas najdeš i v nemocnicích a léčebnách.

Pokud jde o úroveň péče, terapeuti se obvykle soustředí na celého člověka, nejen na poruchu. Takže i když k terapeutovi přijdeš kvůli zneužívání návykových látek, může zjistit, co tě k té droze vůbec přivedlo, a zároveň ti sloužit jako prostor, kde můžeš probírat další otázky zotavení a hledat podporu.

Terapeuti se proto obvykle berou jako dlouhodobá pomoc, zatímco poradce se využívá podle potřeby.

Kdo jsou hypnoterapeuti?

Hypnóza není šarlatánství – to si ujasněme. Kdo se chce stát hypnoterapeutem, musí získat magisterský titul, mít pár let zkušeností v oboru a licenci ve státu, kde působí.

Hypnoterapeuti obvykle pracují v soukromé praxi, ale nejlepší způsob, jak najít tu správnou osobu (s řádnou akreditací), je získat doporučení od odborníka.

Hypnoterapeuti obvykle používají dva typy přístupů: tradiční a ericksonovský. Tradiční spočívá v tom, že člověka uvedou do stavu nevědomí a dávají mu přímé příkazy, například: „Nepotřebuješ brát drogy.“ U lidí, kteří jsou spíš analytičtí, ale tenhle přístup ne vždy funguje, a právě proto vznikl ericksonovský přístup. Ericksonovská hypnoterapie využívá sílu sugesce k tomu, aby změnila tvé chutě. Člověka uvedou do stavu nevědomí, ale místo příkazů dostává sugesce namířené na nutkání. Takže když pocítíš nutkání pít nebo brát drogy, začneš myslet na negativní důsledky a stránky.

Na co se zaměřit u poradce pro závislosti?

V první řadě zvaž, jestli hledáš řešení užívání drog, nebo duševního zdraví. Poradce pro drogovou závislost nebo hypnoterapeut je v tomto ohledu ideální volba.

Pokud máš v rodině historii užívání drog – a možná ještě důležitěji, pokud ji nemáš – terapeut pomáhá řešit další duševní potíže, které mohou být kořenem problému. A pokud hledáš někoho, komu se můžeš svěřit a s kým si vybuduješ dlouhodobý vztah, je terapeut pro tebe ta nejlepší volba.