Vedlejší účinky marihuany

Marihuana má řadu krátkodobých i dlouhodobých vedlejších účinků. Patří mezi ně euforie, paranoia a další bludy, úzkost a neklid.

Hlavní účinnou látkou v marihuaně je tetrahydrokanabinol (THC). THC působí podobně jako anandamid – další chemická látka v mozku. Anandamid ovlivňuje řadu funkcí mozku, včetně koordinace, myšlení, paměti a motivace. THC anandamid napodobuje tím, že se váže na receptory CB1 a CB2 v mozku i na periferii. Většina těchto účinků je krátkodobá, dlouhodobé střední až silné užívání konopí ale může způsobit dlouhodobé nežádoucí účinky a závislost.

Jedním z účinků THC je, že mění systém pudu a odměny v mozku tím, že nepřímo zvyšuje dopamin v části mozku zvané mezolimbický systém. To může přispívat k riziku, že marihuana vyvolá závislost.

Krátkodobé účinky marihuany

Krátkodobé účinky marihuany mohou zahrnovat:

• Euforie nebo pocit potěšení

• Uvolnění

• Zesílené smyslové vnímání (zvuků / barev)

• Pozměněné vnímání času

• Zvýšená chuť k jídlu

• Sucho v ústech

• Psychóza (při vysokých dávkách)

• Paranoia

• Bludy (při vysokých dávkách)

• Zrychlený tep

• Úzkost

• Narušená hybnost těla

• Narušená paměť

• Potíže s myšlením a řešením problémů

• Halucinace (při vysokých dávkách)

Jedna nedávná studie ukázala, že i příležitostné krátkodobé užívání marihuany narušuje učení a školní výsledky.

Doba, než se účinky projeví, závisí na tom, jak se marihuana užívá. Například u jedlé formy může trvat 30 minut až hodinu, než účinky nastoupí, protože droga musí projít trávicí soustavou. Při kouření marihuany se látka naproti tomu dostane plícemi do mozku téměř okamžitě.

Ne každý ale uvádí pozitivní krátkodobé účinky marihuany. I když mnozí zažívají euforii a celkové uvolnění, někteří pociťují úzkost a paranoiu.

Dlouhodobé účinky marihuany

Pravidelné střední až silné užívání marihuany má několik negativních dlouhodobých účinků. Tyto negativní dlouhodobé účinky jsou nejvýraznější v rozvíjejícím se mozku dětí, dospívajících a mladých dospělých.

Děti narozené rodičům, kteří v těhotenství užívali marihuanu, mají změny v hipokampu, které mohou vést k poruchám učení, problémům s chováním, narušené pozornosti, narušeným schopnostem řešit problémy a problémům s pamětí. Novorozenci uživatelek a uživatelů konopí také mohou mít nižší porodní hmotnost.

Některé dlouhodobé účinky marihuany zahrnují:

• Narušení kognitivních funkcí

• Problémy s pamětí

• Narušená kontrola impulzů

• Narušené plánování a řešení problémů

• Poruchy učení

• Zvýšená úzkost

• Zvýšené riziko psychózy včetně halucinací a paranoie

• Deprese a sebevražednost

• Riziko dýchacích potíží

• Riziko infekcí

• Syndrom kanabinoidní hyperemeze (intenzivní nevolnost a zvracení)

• Riziko rakoviny varlat

• Další typy rakoviny

• Zvýšená tepová frekvence

• Apatie

• Snížená kvalita života

Vývoj mozku

Marihuana poškozuje vývoj mozku. Dospívající, kteří marihuanu užívají, mají narušené myšlení, paměť i učení. Zdá se, že je to proto, že marihuana narušuje schopnost mozku vytvářet spoje potřebné pro tyto funkce.

Škodlivé účinky marihuany mohou být trvalé, zvlášť u lidí, kteří s užíváním marihuany začnou v dětství nebo v dospívání. Jedna studie z Nového Zélandu ukázala, že silní uživatelé marihuany mezi 13. a 38. rokem věku v průměru ztratili 8 bodů IQ. Ti, kteří s marihuanou přestali až v dospělosti, měli trvalou ztrátu mentálních funkcí. Zdá se, že marihuana může způsobit výrazný pokles obecných znalostí a verbálních schopností.

Schizofrenie

Marihuana výrazně zvyšuje riziko psychózy u lidí s genetickou náchylností k schizofrenii. U vnímavých jedinců může marihuana vyvolat halucinace, paranoiu a dezorganizované myšlení.

Onemocnění plic

Když se marihuana vdechuje, způsobuje zánět plic. To může vést ke kašli nebo podrážděnému hrdlu. I když kuřáci marihuany uvádějí častější ambulantní péči kvůli dýchacím potížím, není jasné, jestli kouření marihuany zvyšuje riziko rakoviny plic. Přesto je mnoha lidem, kteří marihuanu kouří, diagnostikována chronická bronchitida.

Syndrom kanabinoidní hyperemeze

Ve velmi vzácných případech někteří lidé trpí syndromem kanabinoidní hyperemeze. Tento stav způsobuje extrémní nevolnost, zvracení a dehydrataci.

Rakovina varlat

Byla prokázána jasná souvislost mezi muži mladšími 50 let a zvlášť agresivní formou rakoviny varlat. Studie potvrdila, že muži, kteří marihuanu užívají často, mají mnohem vyšší riziko vzniku neseminomového germinálního nádoru varlete.

Kognitivní účinky

Kromě užívání marihuany v těhotenství a v dospívání jsou ale dlouhodobé účinky předmětem diskuse. Mnoho studií o užívání marihuany v dospělosti došlo k různým závěrům. Coronary Artery Risk Development in Young Adults provedla 25letou studii, které se zúčastnilo 4 000 dospělých a která se zabývala jejich užíváním marihuany. Výsledky studie ukázaly, že množství zkonzumované marihuany souviselo s nižšími skóre verbální paměti, ale rychlost zpracování nebo kognitivní funkce bylo kvůli množství dalších užívaných drog těžší posoudit. Stručně řečeno, životní styl a další látky zůstávají dalším faktorem.

Přehledy studií o marihuaně a kognici ukazují, že dlouhodobé užívání marihuany vede k narušené paměti, kontrole impulzů a řešení problémů. Tyto potíže mohou přispívat k nižší kvalitě života, kterou chroničtí uživatelé marihuany zažívají.

Je marihuana návyková?

Marihuana může být návyková. Studie z roku 2015 odhaduje, že 30 % uživatelů má nějakou formu poruchy užívání konopí, od mírné nebo střední až po závažnou. Kdokoli, kdo s drogou začne před 18. rokem, má sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že se u něj rozvine porucha užívání marihuany. Marihuana přestavuje odměňovací systém mozku a snižuje jeho citlivost na endokanabinoidní neurotransmitery. Lidé si navíc můžou na látce vypěstovat návyk, aniž by byli závislí. Návyk obvykle znamená, že člověk pociťuje abstinenční příznaky, pokud je bez drogy abnormálně dlouho. Nejčastějšími z těchto vedlejších účinků jsou neklid, nechutenství a zvýšená podrážděnost.

Od poloviny 90. let se síla marihuany podstatně zvýšila a průměrný obsah THC vzrostl z 3,7 % na 6,1 za méně než deset let. Výzkum stále probíhá, aby se určily úplné dlouhodobé účinky marihuany.

Zdroje

• The New England Journal of Medicine

• US National Library of Medicine National Institutes of Health